Dva týdny!

   Za dva týdny a nezvykle brzy by měl začít můj letošní vrchol, ale jsem dost skeptická. A může za to Noona, čím víc se do seriálu nořím, tím víc mu propadám. Zjišťuju, že se při korektuře culím na monitor jako lama. A nejenom na monitor, já se culím, i když si na tu nebo onu scénu vzpomenu v reálu, takže rodina už brzy začne pochybovat o mém zdravém rozumu. Ale to nevadí, moji spoluzávisláci mi určitě rozumí.

   Ale to jsem psát nechtěla. Chtěla jsem pět ódy na Joon-giho. Aspoň vidíte, jak vážné to se mnou je, když mám v hlavě něčeho mnohem víc než jeho. :^))) Ale na tom videu je fakt k sežrání. No ne? :^)))