Letošek mi přinesl dvě nové herecké lásky, které hezky střídám. Obě si mě získali při překladech a asi mě hned tak nepustí. Tou první je Eric, který se na
Čsfd propracoval až do mé topky. Druhou pak Song Seung-hun. Ten už se mi do ní nevejde, ale to nic nemění na tom, že je to další z mých koní. ;^) Právě kvůli druhému jmenovanému jsem si pustila When A Man Loves.
Seriál jako takový mě zaujal už v době vysílání, ale to asi ještě nebyl ten správný čas. Ten přišel teď. Tentokrát se budu snažit nespoilerovat, ale i tak se pokusím představit pár postav, s kterými se tam, pokud si Muže pustíte, budete setkávat.
Začnu tou nejhorší. Fanouškům Shin Se-Kyung se předem omlouvám, ale tahle dáma mi celý seriál kazila. Její role nabízela tolik poloh, tolik výrazů tváře a ona se celou dobu tvářila tak, jak to vidíte na fotce. Sem tam se, pravda, snažila usmát. Ale byl to úsměv neveselý a chladný. Občas jí tekly slzy, ale co si budeme nalhávat, ani ty nešly od srdce. Nevím, jestli je naklonovaná s medvědem, který taky postrádá mimiku, nebo jestli má tvář ztuhlou botoxem či nepovedenou plastikou, ale prostě tak chladnou a výrazu tváře prostou osobu jsem už hodně dlouho neviděla. I když byla její postava skvěle napsaná. Její skutky a myšlenky byly realistické a věrohodné, jenže Se-kyung ji zničila a já jsem jí nevěřila jediné slovo ani gesto. Nepřála jsem jí najít štěstí, nebylo mi jí líto. Prostě nic. Cena (2013 MBC Drama Awards: Miniseries Excellence Actress), kterou za tuhle roli dostala, dokazuje, že podobná ocenění se ne vždycky dávají za herecký výkon.
Zato pánové, to byla jiná liga. Kim Sung-oh není hercem hlavních rolí a přesto jsou vždycky díky svému představiteli tak výrazné, že na ně prostě nemůžete zapomenout. Ať už to byl třeba tajemník v Secret Garden, mafiánský šéf v Inspiring Generation nebo nejnověji starosta ve Warm And Cozy. Ani tady ho není možné přehlédnout. Jeho postava je plná lásky k bratrovi i kamarádovi. Plná strachu, že by o ně mohl přijít. Ten strach je tak velký, že mu občas i zatemní mozek a on pak jedná impulzivně. Jeho charakter je napsaný i zahraný tak dobře, že ho musíte mít rádi. Ať udělá, co udělá. Vy prostě víte, proč to dělá a chápete ho.
Yun Woo-jin. Po Arang And The Magistrate druhá velká role, v které jsem ho viděla. A zase byl skvělý. Jeho Jae-hee projde v seriálu asi největší proměnou. Počínaje láskou až po nenávist, která jde ruku v ruce se zaslepeností. Přesto je jeho postava sympatická. A stejně jako Sung-ohovi mu rozumíte. Chápete, co dělá a proč to dělá. Věříte mu a nevíte, jestli přát štěstí jemu nebo jeho sokovi. Mužští představitelé prostě svoje role zvládli na jedničku a díky nim se pro mě tenhle seriál stal jedním z těch, které se mi z hlavy asi hned tak nevypaří.
No a to nejlepší na závěr. Song Seung-hun. Těžko říct, jak vnímal svoji hereckou partnerku, ale hrál jak o život. Někdy mi připomínal dítě, které dokáže ve vteřině přejít z pláče do smíchu a naopak. Ve chvílích, kdy měl vztek, nebo byl ledově chladný mu z očí šlo takové zlo, že jste se museli bát, co vyvede. Jenže za chvilku byl tak krásně zamilovaně neohrabaný, až působil místy i hloupě a vám za něho bylo trapně. Musím se opakovat, ale i jeho postava byla skvěle propracovaná a on prošel celou plejádou pocitů a vy jste mu je věřili absolutně všechny.
Někdy mívám u východoasijských seriálů problém chápat chování postav. Naše mentalita je přece jenom jiná. Tady to ale neplatí. Už dlouho se mi nestalo, že bych rozuměla všem postavám, chápala jejich chování a co víc, že bych se s nimi dokázala i svým způsobem ztotožnit. Mít tohle dílko jinou představitelku hlavní role, tak by to byla srdeční záležitost. Škoda.
P.S. Všimli jste si, kolikrát jsem napsala slůvko chápete? Pro mě je to prostě seriál, kde jsem všechny bezezbytku chápala. :^)))
Galerie
