Někdo si možná už všiml a někdo o tom neví, ale stahování titulků doznalo změn. Po delší úvaze a menším pokusu jsem se rozhodla pro určitou změnu. Začnu repostem z Facebooku:Počínaje 7. dílem Oh, My Venus! jsem se rozhodla pro trochu jiný způsob zveřejňování titulků. Každé nové titulky budou nějakou dobu ke stažení jenom pro registrované. Oznamovat je budu pouze tady na webu a na Facebooku. Teprve později je zveřejním i pro neregistrované a oznámím na Akihabaře. Jaký bude ten časový úsek ještě nevím, zatím mám v hlavě víc alternativ. Teď jsem totiž udělala takový pokus, jehož výsledek mě docela nemile překvapil. Proto doporučuji nespoléhat se na prostředníka (tedy Akihabaru), ale titulky, na které čekáte, si pohlídat hezky u pramene.
A teď bych měla vysvětlit svoje myšlenkové pochody, takže... Málokdo si uvědomí, jak dlouho trvá překlad a korektury jednoho dílu seriálu. V podstatě platí, že 100 řádků = 1 hodina. V případě, že jsou titulky dobré. Pokud je překlad kostrbatý, je nutné hledat. Já používám jako pomocné konkurenční anglické titulky. Pokud nejsou, tak ruské. No, ty používám kolikrát i přes ty dvoje anglické, protože nejednou se obsahem radikálně liší. Další čas navíc je dohledávání v Google, když nechci jenom tupě překládat, ale chci vědět, o čem píšu.
A teď budeme počítat. Pátý díl Midase má 707 řádků, takže jenom hrubý překlad trval něco kolem sedmi hodin, ale spíš víc, protože tam je potřeba dost dohledávat. K tomu se připočtou další dvě hodiny, které mi trvá obsahová korektura. Při ní opravuji překlepy, kterých si všimnu a hlavně formulace vět, aby mi šly do pusy. Kolikrát jednu větu napíšu pětkrát, než jsem spokojená. Po první korektuře následuje druhá, jejíž čas už ani nestojí za zmínku. Kontrola ve Wordu je rychlá. Pokud jste počítali, tak už víte, že nad dílem, který trval hodinu jsem já strávila víc než devět hodin.
Už nějakou dobu jsem přemýšlela o tom, kolik lidí sleduje web a hlavně to, jak jsem u konkrétně překládané věci daleko. Proto jsem minulý týden udělala pokus s Císařovnou. Titulky k 37. dílu jsem nahrála ve čtvrtek. Do soboty, kdy jsem je oznámila na Aki si je stáhlo sedm lidí. Do sobotního večera si je stáhlo 2x tolik lidí. Takže v podstatě minimum čekajících vleze ke mně na web, aby se podívalo, jak jsem daleko. Přiznávám se, že i když jsem to čekala, tak jsem byla dost nemile překvapená. Asi jsem podvědomě doufala v opak. :^) Ještě líp se to ukázalo teď na Venuši. V téhle chvíli má 21 stažení. Kdybych ji oznámila na Akihabaře, tak by těch stažení bylo minimálně třikrát tolik. O důvod víc, abych nějak odměnila ty, kteří sledují web a Facebook a nebyli líní se zaregistrovat. Někdo si může říct, že z těch registrací nic nemám. Opak je pravdou. Pro mě je to svým způsobem zpětná vazba. Pro mě jsou za nimi lidé, kterým na mých titulcích opravdu záleží a těší se na ně víc než ti, kteří spoléhají na Akihabaru.
Další důvod můžete nazvat třeba ješitností. Titulky dělám, protože mě to baví, ale... Po Pétě jsem převzala Venuši, která má velkou sledovanost. Kolik lidí myslíte, že mi napsalo pitomý "Díky, že to doděláš"? První díl, který jsem dodělala, má v tuhle chvíli 211 stažení. Reakce na to, bych spočítala na prstech. Nejsem robot, jsem jenom člověk, ale občas taky potřebuju dobít baterky. To, že se věci stahují, je hrozně fajn, ale zjištění, že většině lidí nestojím ani za to, aby se podívali na web, jak jsem daleko, jestli nejsou nové titulky, mi prostě přijde hodně smutné. Možná někdo řekne, že si vynucuji pozornost. Ano, vynucuji, protože tím oddaluji syndrom vyhoření, který dřív nebo později potká 99 % překladatelů. V překladech jedu skoro pět let. a doufám, že ještě dlouho budu patřit do toho jednoho procenta těch, kterým tenhle koníček vydrží hodně, hodně dlouho. K tomu ale potřebuji i vás.
Na oplátku jsem překopala sekci s titulky a pokusím se web aspoň jednou týdně aktualizovat, aby byl živý a ne tak statický, jako poslední dobou. To je asi všechno, co jsem chtěla napsat. Vaše jsou komentáře, v kterých mi můžete sdělit svůj názor, vynadat mi, nebo třeba jenom tak na dané téma diskutovat. Každopádně díky za pochopení.
A teď budeme počítat. Pátý díl Midase má 707 řádků, takže jenom hrubý překlad trval něco kolem sedmi hodin, ale spíš víc, protože tam je potřeba dost dohledávat. K tomu se připočtou další dvě hodiny, které mi trvá obsahová korektura. Při ní opravuji překlepy, kterých si všimnu a hlavně formulace vět, aby mi šly do pusy. Kolikrát jednu větu napíšu pětkrát, než jsem spokojená. Po první korektuře následuje druhá, jejíž čas už ani nestojí za zmínku. Kontrola ve Wordu je rychlá. Pokud jste počítali, tak už víte, že nad dílem, který trval hodinu jsem já strávila víc než devět hodin.
Už nějakou dobu jsem přemýšlela o tom, kolik lidí sleduje web a hlavně to, jak jsem u konkrétně překládané věci daleko. Proto jsem minulý týden udělala pokus s Císařovnou. Titulky k 37. dílu jsem nahrála ve čtvrtek. Do soboty, kdy jsem je oznámila na Aki si je stáhlo sedm lidí. Do sobotního večera si je stáhlo 2x tolik lidí. Takže v podstatě minimum čekajících vleze ke mně na web, aby se podívalo, jak jsem daleko. Přiznávám se, že i když jsem to čekala, tak jsem byla dost nemile překvapená. Asi jsem podvědomě doufala v opak. :^) Ještě líp se to ukázalo teď na Venuši. V téhle chvíli má 21 stažení. Kdybych ji oznámila na Akihabaře, tak by těch stažení bylo minimálně třikrát tolik. O důvod víc, abych nějak odměnila ty, kteří sledují web a Facebook a nebyli líní se zaregistrovat. Někdo si může říct, že z těch registrací nic nemám. Opak je pravdou. Pro mě je to svým způsobem zpětná vazba. Pro mě jsou za nimi lidé, kterým na mých titulcích opravdu záleží a těší se na ně víc než ti, kteří spoléhají na Akihabaru. Další důvod můžete nazvat třeba ješitností. Titulky dělám, protože mě to baví, ale... Po Pétě jsem převzala Venuši, která má velkou sledovanost. Kolik lidí myslíte, že mi napsalo pitomý "Díky, že to doděláš"? První díl, který jsem dodělala, má v tuhle chvíli 211 stažení. Reakce na to, bych spočítala na prstech. Nejsem robot, jsem jenom člověk, ale občas taky potřebuju dobít baterky. To, že se věci stahují, je hrozně fajn, ale zjištění, že většině lidí nestojím ani za to, aby se podívali na web, jak jsem daleko, jestli nejsou nové titulky, mi prostě přijde hodně smutné. Možná někdo řekne, že si vynucuji pozornost. Ano, vynucuji, protože tím oddaluji syndrom vyhoření, který dřív nebo později potká 99 % překladatelů. V překladech jedu skoro pět let. a doufám, že ještě dlouho budu patřit do toho jednoho procenta těch, kterým tenhle koníček vydrží hodně, hodně dlouho. K tomu ale potřebuji i vás.Na oplátku jsem překopala sekci s titulky a pokusím se web aspoň jednou týdně aktualizovat, aby byl živý a ne tak statický, jako poslední dobou. To je asi všechno, co jsem chtěla napsat. Vaše jsou komentáře, v kterých mi můžete sdělit svůj názor, vynadat mi, nebo třeba jenom tak na dané téma diskutovat. Každopádně díky za pochopení.
