Když jsem začínala s tvorbou titulků, tak jsem neměla ani páru o tom, že to není jenom o překladu. Bylo by to tak, pokud bych překládala na titulky, které vyhovují "českým normám". Ty uvozovky dávám proto, že jsem je nečetla a v podstatě se poslední dobou řídím tím, co jsem si vyčetla na netu. A protože jsou pro mě některé věci novinkou, tak jsem se rozhodla po čase navázat na články o titulcích.
Tentokrát nechám stranou češtinu a zaměřím se na technickou stránku věci. Málokdo si uvědomí, že každý přehrávač v počítači, DVD recordér nebo televizor reaguje na titulky jinak. Takže to, co někdo vidí správně, může mít jiný klidně přes půl obrazovky.
Titulky překládám a upravuji v Subtitle Workshopu. Možná jsou lepší programy, ale zvyk je železná košile. O to železnější, když vám perfektně padne na tělo. Kromě samotného uživatelského prostředí mi maximálně vyhovují i jeho kontrolní funkce. Každý si je může nastavit podle svého, tedy spíš podle obecně daných pravidel. Ono se totiž nelze spoléhat na originální titulky, které jejich autoři dělají sice s dobrým úmyslem, ale mnohdy technicky špatně. Pro ilustraci jsem použila ukázku z třetího dílu Summer Nude, kde mě čekají v podstatě galeje. Správně jsou jenom ty černobílé řádky. Všechno ostatní budu upravovat. Nevadí ani modrá, která označuje vybraný řádek, nebo světle šedá, která mi říká, že mezi jednotlivými řádky není žádná prodleva. Většinou. V případě titulků ke zmíněnému seriálu dochází i k překrývání času a pak z toho vzniká něco na tenhle způsob:
Tady se prolínají dva anglické titulky + japonský text písničky. Jednoduše řečeno - šílenost.
Základem kontrol je pochopitelně jejich správné nastavení v programu. Já osobně jsem si všechno nastavila podle rad zkušenějších, tak jak padly ve fóru na Titulky.com. A protože je to tam dost zmatené, tak se pokusím to shrnout do základních bodů:
1. Jeden řádek by neměl mít víc než 37 znaků (včetně mezer). Já jdu někdy do 39, ale už i to by mohlo tropit neplechu, takže se tomu vyhýbám.
2. Počet znaků za jednu vteřinu by neměl přesáhnout 18 (rovněž včetně mezer). Sem tam nechávám i dvacet, ale to hodně nerada.
3. Řádky by měly být maximálně dva. Přičemž pokud je to možné, tak horní řádek by měl být kratší spodního, aby nezabíral moc místa v obrazu.
4. Délka titulku by neměla přesáhnout 6 sekund. Pokud je delší, tak ho rozděluji na dva.
5. Minimální délka titulku by neměla jít pod 1 vteřinu. Pokud je tam jenom ano, ne a podobně, tak to nechávám jak je. V případě delšího textu, který by nebylo možné stihnout přečíst, většinou spojuji dva řádky v jeden.
Tyto parametry se dají jednoduše nastavit v Nastavení (Informace a chyby), tak jak to vidíte na obrázku. Barevné zobrazování a co chcete, aby se zobrazovalo, si upravíte ve stejném okně v následujícich panelech. Ty už si na základě základních faktů, které jsem tu uvedla, určitě nastaví každý sám podle sebe. Účelem článku není podrobný návod, ale spíš jenom lehká připomínka toho, že se nedá spoléhat na původní anglické titulky a mnohdy je potřeba si s nimi během překladu pohrát nejenom jazykově, ale i technicky.
