Uzavřeno: 27. 5. 2020 - Dneska jsem si dala od překladu pauzu, ale protože jsem závislák na klávesnici a po hrozně dlouhé době jsem se rozhodla něco sledovat a většinou nemám s kým si o tom pokecat, rozhodla jsem se udělat "nekonečný" (mno, dokud mě to bude bavit) seriál. Abych všechno necpala do lišty, budu se k tomu či onomu vyjadřovat tady, ale POZOR!, tím pádem bude článek plný spoilerů a pokud jste daný seriál neviděli, ale třeba se na něj chystáte, pak čtete jenom na vlastní nebezpečí. Ke každému seriálu dám odkaz na české nebo slovenské titulky svých milých kolegyň, což se dá chápat i jako poděkování za to, že danou věc přeložily. Jo a ještě jedna věc, určitě se budu opakovat,nebudu po sobě dělat až takové kontroly jaké se snažím dělat, takže prosím o shovívavost, tohle jsou takové výkřiky do tmy. Taky se nebudu snažit zjišťovat jména herců, která si nezjišťuju, protože si je stejně nezapamatuju a jenom by mě to zdržovalo. Za každý post dám datum, kdy jsem ho napsala, aby v tom nebyl hokej. Pokud bude mít chuť se někdo připojit, budu moc ráda, pokud ne, taky to taky přežiju. Ale pokud napíšete, nespoilerujte prosím dál, než jsem. Díky.
Takže jdu na to:
The Game: Towards Zero - přiznám se, že mě bavil začátek, pak to nějak opadlo. Hodně mi vadily záběry na zírajícího Ouška. Oči má krásný, ne že ne, ale pořád tak tupě zíral, jako kdyby svoji paranormální schopnost zrovna objevil. Záporáka nemám ráda od chvíle, kdy jsem ho viděla ve Snow Queen a nemám ho ráda pořád. Ale musím uznat, že on je tím, kdo mě tady baví nejvíc. Hraje opravdu výborně. A psychologie jeho postavy je parádní. Jeho hnusná vražda se rychle otočila proti němu, a i když na něho poldové zatím nemůžou, jeho boží mlýny ho semlely docela rychle. O hlavní hrdince nic nenapíšu, protože ta mě zatím nějak nebere, i když i její postava dokazuje, že je svět vlastně malej a všechno souvisí se vším. (7. 5. 20)Jsem v půlce, co bude dál je celkem jasné. Ale nechápu jednu věc. Ten slepý pán musí vědět, kdy a jak zemře. Předpokládám, že to bude v dalším díle. Pokud se nepletu, pak jde svému osudu naproti. To bych ještě pochopila, ale jak to, že to neví Ouško? Nikdy neviděl žádnou jeho fotku? Jak to že neví, že mu hrozí nebezpečí? Svým způsobem jeho smrt zaviní, takže bych chápala, že ji nevidí, ale to tam nebylo. Jediná smrt, kterou nevidí, je ta její. No, uvidím, co bude dál a jestli mi tu otázku tvůrci zodpoví. (8. 5. 20)
No dobře, devátý díl měl šťávu. Taky mi odpověděl na moje otázky, ale jak to, že v koupelně nebyl vozík? Alespoň já jsem si invalidního vozíku u vany nevšimla, a že jsem se snažila ho tam najít. To byla jedna věc. A druhá... policajti jako profíci hledají kamery. Nic. Ouško se objeví jako César a přišel jsem, viděl jsem, našel jsem. To bylo fakt dobrý. ? Ale co se mi na scénáři líbí, je fakt, jak vrah každou špatností ubližuje sám sobě a po tom zjištění jde u něho ruku v ruce lítost se vztekem. Akorát že lituje sám sebe, ale vztek má na ostatní. Tohle je fakt dobře napsané. (10. 5. 2020)
Tři díly před koncem a zase mám pocit, že je tam víc vaty než děje. Nic, co by mě honilo, abych koukala dál a dál. Pořád se opakuje jedno a to samé. Doufám, že se výbuch bomby nebude řešit až do posledního dílu. Pokud ne, tak je jasné, že poldové přežijou. Pokud jo, tak přežijou v posledním díle. ? Zvědavá, jak to dopadne jsem, ale to je tak všechno. Jo a ještě jedna věc k hlavní hrdince. Moc mi nesedí a už vím proč, ona mi totiž nesedla ani, když jsem ji viděla v Gu Family Book, coby Lišákovu máti. A tady to není o moc lepší. (21. 5.)
No fajn, jdu do finále, ale ten seriál je strašně nevyrovnaný. Chvilku mi to utíká a zaberu se do děje, abych za další chvilku koukala kolem sebe a říkala si, přeskočte to. (24. 5.)
Dokoukáno a... Pro mě hodně nevyvážený seriál. Chvilku jsem koukala se zatajeným dechem a chvilku koukala, kde co lítá. Spousta nevyrovnaných pasáží a finále přišlo dřív než mělo. I přes to bych hodnotila výš, kdyby.... Poslední díl, který byl jenom zbytečným epilogem, to celé zabil. Takový závěr se do seriálu tohoto typu prostě nehodí. Tohle přece nebyla romantika. Až do toho posledního dílu se mi vykreslení jejich vztahu líbilo. Bylo milé a přirozené. Bez jakéhokoliv upejpání se k němu hlavní hrdinka nastěhovala a víc nebylo potřeba. Bohatě by mi stačilo, kdyby prostě otevřela oči a dost... jednou stačilo. (27. 5.)
Mr. Sunshine - Moje láska a moje dítě. Po sto letech drahouš projevil přání si pustit nějakou Koreu. Moje volba byla jasná. Samuraj... Dneska jsme dali šestý díl a konečně se mi pánové sešli u jednoho stolu. Paráda. Nádhera je i to, že jsem si našla v titulcích jenom jednu chybku. Leccos bych asi i vyjádřila jinak, ale to je normální. Za to pátý díl, to byl pro mě masakr. Ty/vy v jedné větě. A ještě tam bylo něco, co jsem opravovala, ale to už si teď nemůžu vzpomenout. Jo už vím, špatně rod. ? (7. 5. 20)Tady už jsem taky popojela a řeknu vám, že ty titulky jsou docela slušný. V devátém díle sice nějaká ta chybka byla, ale co už. Ani v přírodě dokonalost neexistuje. ? (21. 5.)
Ale ovšem v jedenáctém díle Samuraj povídá: "Ale dneska jsem byla hodný." - pěkný, Ainny, moc pěkný. 😂
Nooo, čím dál tím líp. Ve 12. díle hrubka: Byly to dva zloději... 🙈🙈🙈 (26. 5.)
Tohle už jsem viděla a na moje úpění nad chybami nikdo není zvědavý, takže konec prvního článku. Příště už budu psát o něčem jiném. 😉 (27. 5.)
